Karel Domin












            ******************************************************************************************

            *
            ******************************************************************************************
            Prof. PhDr. Karel Domin (1882–1953)


            botanik, rektor Univerzity Karlovy a politik



            Karel Domin patřil mezi nejvýznamnější české botaniky první poloviny 20. století. Již od m
            mimořádné znalosti v této oblasti a publikoval několik prací o rostlinstvu v Brdech či Čes

            Vystudoval botaniku na České univerzitě Karlo-Ferdinandově, kde i v roce 1906 habilitoval 
            jmenován profesorem botaniky. Jeho vědecká činnost se zaměřovala na geobotaniku, floristik

            Podnikl vědecké cesty na Jávu či do Austrálie, ale hlavní pozornost zaměřil na slovenské T
            snažil o ochranu zdejší přírody a vypracoval zásady pro zřízení přírodního parku. Realizac
            narážela na mnohé obtíže a vše se završilo až v roce 1948 již bez Dominova přispění.


            Vedle vědecké práce se prof. Karel Domin angažoval také v akademických záležitostech a pol
            1922–1923 zastával úřad děkana Přírodovědecké fakulty a mezi lety 1933–1934 převzal jako r

            celé Karlovy Univerzity. Právě v tomto okamžiku se výrazně zapsal do povědomí českoslovens
            Jednak se snažil o rekonstrukci hlavního sídla univerzity, tzv. Karolina, které se mělo st
            prostorem k životu i reprezentaci akademické obce. Současně vstoupil s velkou razancí do s

            insigniády. Požadoval, aby německá část univerzity vydala univerzitní insignie, archív a d
            symboly pražského vysokého učení, které z pohledu tzv. lex Mareš protiprávně držela. V dob
            napětí v česko-německých vztazích vedly takové požadavky k vyostření vnitropolitické situa

            násilnosti a studentské protesty. Svého cíle však rektor Domin nakonec dosáhl.

            Získaný věhlas využil k další politické kariéře. V letech 1935–1939 byl poslancem Národníh

            za pravicově-nacionální Národní sjednocení a politicky se angažoval i v době tzv. druhé re
            Vyhraněné pravicové postoje mu však po roce 1945 vynesly obvinění ze sympatií k fašismu, c
            penzionování. Stáhl se do ústraní bez možnosti věnovat se další činnosti. Zemřel 10. červn

            let.