Karel Engliš ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Prof. Karel Engliš (1880-1961) ekonom a politik, několikanásobný ministr financí, rektor Masarykovy univerzity i Univerzi Karel Engliš patřil mezi nejvýraznější intelektuální a politické osobnosti První Českoslov Pocházel z početné rodiny (osm sourozenců) a vyrůstal ve velmi skromných poměrech. Po abso v Opavě studoval na Právnické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde ho výrazn vynikající český národohospodář a politik Albín Bráf. S jeho pomocí začal po studiích prac statistickém úřadě a následně přešel do statistického oddělení ministerstva obchodu ve Víd 1910 se habilitoval jako docent v oboru národního hospodářství na české technice v Brně, o stal mimořádným a v roce 1917 řádným profesorem. Brněnské technice zůstal věrný i v násled jako děkan odboru kulturního inženýrství (1913–1914) a chemického inženýrství (1917–1918). vstoupil i do politiky a mezi lety 1913–1918 zasedal v moravském zemském sněmu. Vznik Československé republiky mu umožnil dále rozvinout jeho mimořádné schopnosti, které státu i vysokoškolských institucí. Stál u vzniku Masarykovy univerzity v Brně, kterou vedl rektor (1919-1920) a v letech 1921–1922 a 1925–1926 zastával post děkana Právnické fakulty však získal jako ekonom a politik. Byl členem Národně demokratické strany a až do roku 192 v Národním shromáždění. Poté svůj poslanecký mandát složil a spoluzaložil Národní stranu p se podílel na formování hospodářské politiky československého státu a společně s ministrem Rašínem promýšlel většinu reforem. Sám působil v šesti vládách jako ministr financí a v le vedl jako její druhý guvernér Národní banku Československou. Podařilo se mu stabilizovat č měnu a vytvořit podmínky pro další hospodářský rozvoj. Ještě v pozici guvernéra Národní ba krátce po přijetí Mnichovské dohody symbolický převoz ostatků Karla Hynka Máchy z Litoměři jejich uložení na vyšehradském hřbitově. V únoru 1939 opustil post guvernéra Národní banky profesor právnické fakulty na Univerzitu Karlovu. V poválečném období se opět plně zapojil do veřejného života. Ještě v letech 1947–1948 zas rektora Univerzity Karlovy a připravoval blížící se oslavy 600. výročí založení univerzity Jeho osoba však vyvolávala u komunistických představitelů značnou averzi, což vyvrcholilo komunistickou stranou v únoru 1948. Rektor Engliš nechtěl jitřit emoce, abdikoval na všech funkce a stáhl se z veřejného života. Formálně ještě působil jako profesor na právnické fa však přednášet, ani vědecky bádat. Jako vrcholný představitel prvorepublikového hospodářsk bývalý aktivní politik se stal cílem různých ústrků a persekuce. Jeho vědecké dílo bylo ry z knihoven a Englišovy národohospodářské teorie měly upadnout v zapomnění. V srpnu 1952 se z Prahy a azyl nalezl v rodné Hrabyni. Poslední léta svého života strávil v ústraní a ve v podmínkách. Docenění osobnosti a díla Karla Engliše přišlo až po roce 1989. V roce 1991 mu byl udělen Václavem Havlem in memoriam Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy a lidská práva. V roce 1990 byla v Praze založena Společnost Karla Engliše a od 1994 udílí univerzita v Brně Cenu Karla Engliše pro významné ekonomy. Rovněž Univerzita Karlova oceni rektora a na jeho počet uděluje každý rok Cenu prof. JUDr. Karla Engliše jako jednu cen re pro nejlepší absolventy společenskovědních oborů. Po Karlu Englišovi je rovněž pojmenována škola Karla Engliše v Brně.